Časopis Regionální knihovny Karviná


Vážení čtenáři,

když jsem listovala v archívu Vašeho – našeho časopisu Sova, zjistila jsem, že i když jsem sice věnovala svoji pozornost vánočním svátkům, žel uniklo mi to nejtajemnější období, a moje nejmilovanější – Advent. Advent (z lat. adventus = příchod) je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před vánočními svátky.


Je to doba radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti. Dříve to byla doba postní, kdy byly zakázány veškeré zábavy, tanec a zpěv.
Advent začíná první nedělí adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. První adventní neděli předchází Slavnost Ježíše Krista Krále, svátek připomínající Kristovu vládu nad světem a zdůrazňující, že ani státní moc nesmí rozhodovat o věcech, které přísluší Bohu - zejména v oblasti etiky, lidské důstojnosti.
Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec, který má v různých oblastech různou podobu, v České republice (a v katolických zemích) nejčastěji se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou fialové (modré) a jedna růžová. Fialová (modrá) barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Tradice zapalování svíček na věncích přímo vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící o svátcích zvaných Chanuka. Během tohoto období si připomínáme i pár dní, které nesou jméno různých světců.
Na svátek sv. Barbory, tzn. 4. prosince, se vžila tradice řezání „barborek“, tj. větviček jakýchkoli stromů a keřů, které mohou do vánoc rozkvést, nejčastěji třešňových, ale i z jiných ovocných stromů, kaštanu, dřínu apod. „Barborka“, která rozkvetla o vánocích, přinášela do domu štěstí a děvčatům na vdávání předpovídala svatbu. I svatá Barbora přinášela v předvečer svého svátku dárky, podobně jako svatý Mikuláš odměňovala hodné a kárala zlobivé děti.
V předvečer svátku sv. Mikuláše podle tradice obchází sv. Mikuláš ve společnosti anděla a čerta rodiny s dětmi, děti jsou tázány, zda jsou hodné, mohou přednést básničku nebo zazpívat písničku. Hodné děti dostávají sladkosti, v poslední době stále častěji i věcné dárky, zlobivé děti pouze uhlí, brambory a jiné produkty, které symbolizují původ dárku „od čerta“.
Svatá Lucie je svatá jak pro katolickou tak pro pravoslavnou církev, uctívá ji jak církev pravoslavná, tak anglikánská i luteránská a samozřejmě římskokatolická. O svátku svaté Lucie se traduje, že „Lucie noci upije a dne nepřidá“. Původně, podle juliánského kalendáře to byla pravda, protože tento den nastával zimní slunovrat - noc se začala krátit a den prodlužovat. Jenže přijetím kalendáře gregoriánského se vše posunulo o 8-10 dnů a tudíž není vlastně již toto pořekadlo pravdivé, neboť svatá Lucie se neslaví 21. prosince, jak by to v přepočtu vycházelo, ale ve starém datu 13. prosince, tedy o 8 dní dříve. Proto je i v lidových zvycích trochu chyba. Ať již prožijete toto období ve znamení očekávání u postupně zapalovaných svíček adventního věnce či hledáním dárků v obchodech, přeji Vám za všechny zaměstnance RK Karviná, zklidnění, pohodu a štěstí. Do nastávajícího roku 2018 pak přijměte přání zdraví, rozumného nadhledu na věci, které zrovna nehladí a vždy možnost najít cestu ze všech nepohod světa.
{yko]

Licence Creative Commons
Časopis Sova, jejímž autorem je Regionální knihovna Karviná, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika .
Vytvořeno na základě tohoto díla: sova.rkka.cz

Vydává Regionální knihovna Karviná. Číslo 65 vyąlo 03. 10. 2017.