Časopis Regionální knihovny Karviná


Jak šel čas… Historie knihtisku ve světě

Část I. - Anglie


Knihu, její dějiny a současnost, můžeme posuzovat jako převratný, postupně zdokonalovaný vynález, jehož potřebnost a platnost je denně potvrzována, ale současně naléhavě připomíná i něco jiného : odvěké úsilí lidí poznat pravdu, pravdu o sobě, o světě, o řádu, jehož jsou oni i planeta, na které žijí, součástí. Knihy, jejich kvalita, péče, jaká je jim věnována, příznivé i nepříznivé podmínky pro tvorbu vždy přesně vyjadřovaly duchovní situaci národa.

V Anglii byl rozvoj knihtisku v 16. století brzděn státním dozorem více než jinde v Evropě. Navíc se tu neblaze projevila příslovečná nestálost krále Jindřicha VIII. (1509-1547), spojená s jeho despotismem. Tragicky se to projevilo při úsilí Williama Tindala o vydání anglického překladu Bible. Král byl rozhodným odpůrcem vydání překladu.

První úplná anglická Bible vyšla v Antverpách v roce 1535, její vydání dokončil Trindalův přítel a spolupracovník Myles Coverdale.

Dalším zásahem koruny do vývoje knihtisku v Anglii byl zákaz činnosti cizinců (1543). Ve stejném roce dostali Richard Grafton (zemřel 1572) a Edward Whitchurch (zemřel 1562) královské privilegium na tisk modlitebních knih, jichž pak vyšla celá řada.

Jistou svobodu si udržely v Anglii tiskárny univerzitních měst Oxfordu (od 1478) a Cambridge (od 1519). V roce 1486 bylo v Anglii v Oxfordu v tiskárně Theodricha Rooda z Kolína nad Rýnem vytištěno první klasické dílo Ciceronovo Pro Milone.

V dějinách anglického knihtisku 17. století zaujímá významné postavení londýnský nakladatel William Jaggard. Velké zásluhy si získal vydáním díla Williama Shakespeara. Z nakladatelů je významný Joseph Cottle v Bristolu, vydavatel anglických romantiků.

V písmu zůstávala Anglie dlouho závislá na kontinentálním dovozu, respektive na užití matric z Holandska nebo Francie. V 18. století se dostává anglické písmařství a písmolijectví do čela této disciplíny, která tak zásadně podmiňuje kvalitu knihy.

Zásluhu na tom mají dvě mimořádné osobnosti: William Caslon (1692-1766) a John Baskerville (1707-1775). Za jednu z nejkrásnějších Baskervillových knih je označována fóliová Bible z roku 1763, kterou vytiskl v licenci Cambridgeské univerzity. Barkerville se stal nejen reformátorem anglické typografie, ale ovlivnil podstatně vývoj světového knihtisku směrem k jeho nejvyspělejším formám.

(kuk)

Licence Creative Commons
Časopis Sova, jejímž autorem je Regionální knihovna Karviná, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika .
Vytvořeno na základě tohoto díla: sova.rkka.cz

Vydává Regionální knihovna Karviná. Číslo 10 vyąlo 15. 04. 2004.